Robert Baden-Powell
Narodil se 22. 2. 1857 v Londýně. Když mu byly 3 roky, zemřel mu otec. Kromě jeho matky se jeho učitel stal kapitán Smuth, který mu vyprávěl historky ze svých plaveb; John Ruskin, který v něm objevil velké kreslířské nadání; Ing. Stephenson a spisovatel Thuckeray.
Po dokončení obecné školy v Cambridge ve Wallesu , mu jeho učitel, vzhledem k jeho nadání, doporučil školu Charterhouse. Budova školy se však brzy stěhuje do Goldaningu. Na stavbě, kde pomáhalo mnoho chlapců, se RBP ukázal jako dobrý organizátor, když řídil na stavbě pracující chlapce a sám šel příkladem. Kromě matematiky a jazyků se na nové škole ukázal jako bystrý a pohotový žák. V panenské přírodě okolo této školy RBP poprvé „skautoval“ a o něco později se se svými bratry, kteří vlastnili loď, se vydal na plavbu, kde se učil základnímu námořnickému umění. Poté složil zkoušky na vojenskou akademii a v 19 letech se stává důstojníkem. S armádou se dostává do Indie, kde žije 7 let důstojnickým životem, avšak není jako jiný důstojník — nepil, nenudil se, četl knihy a neměl dluhy. Když byl přeložen do Kohoranu v Afganistánu (tehdy divoká země), naučil se od zdejších domorodců dobře stopovat a svého koně Dicka vycvičil tak, jak jen málo koňů bylo kdy vycvičeno. Dalším jeho úspěchem vylo, když se s Dickem dokázal vystopovat a přivést zpátky zatoulaného nejlepšího koně pluku. Na vyšších místech se o něm dověděli, když jim poslal mapu bojiště v Maiwanou, kterou sám zhotovil na základě vlastních pozorování. Poté, co byl jeho pluk přeložen do nezdravého prostředí v Guety, větším jeho mužstva byla zachvácena Nemocí z nudy a morálka rychle klesala. Celou situaci RBP zachránil tím, že začal pořádat fotbalová utkání, divadelní představení a pěvecké sbory. Dříve unudění a unavení vojáci teď zpívali, zápolili a hráli hry — bojová morálka byla zachráněna.
V roce 1900, kdy byl RBP se svým plukem právě v Africe, vypukla Britská válka (Anglie proti Nizozemí). Tam RBP dostal a využil příležitosti k hrdinskému činu — se svým plukem dokázal pomocí lsti po dobu 8 měsíců uhájit britskou pevnost Mafeking v jižní Africe. Pro výcvik vojenských zvědů — scoutů napsal knihu, která byla později velmi známá už v podobě přepracované., zásadně pro chlapce — Scouting for Boys. Své teorie si však RBP vyzkoušel. Ještě v praxi, když 15.7 – 8.9.1907 spolu s 11 chlapci tábořili na ostrůvku Brownsea v jižní Anglii. Tento tábor je považován za začátek skautingu. Další nebezpečná dobrodružství na něj čekala, když byl vysílán na útok na Prempa — krále Zulů, krále 10 000 velmi krutých, sadistických, nebezpečných a zfanatizovaných domorodců. Nakonec britští vojáci zvítězili a Prempa zajali, aby mohli poslat svědectví o jeho krutosti. Dodnes je nádoba, ve které plavala lidská krev vystavena v Muzeu v Anglii. V roce 1910 odešel RBP z armády a plně se začal věnovat skautingu, který se šířil do všech světadílů- Jeho rozvoj nezastavila ani světová válka. Po válce založil RBP v Gilwellu první středisko pro výchovu vůdců. O rok později (1920) se konalo 1. Světové Jambore — sraz skautů z 34 zemí v Londýnské Olympii. Na tomto Jamboree byl povolán světový náčelník skautů. Na 3. Jamboree v Arrowe parku u Birkenheadu byl RBP králem povýšen do šlechtického stavu. Stal se lordem z Giwellu.
Své 80 narozeniny oslavil RBP v Indii a krátce potom uskutečnil svou velkou cestu kolem světa. Krátce potom se stěhuje do Afriky, kde si nechává poblíž Nueri postavit Bungalov. V něm také dne 8. 1. 1941 umírá. Má velkolepý pohřeb. Rakev muže s širokým kloboukem, jak mu bylo přezdíváno, jede na lafetě děla, kterou táhnout skauti.
Ernest Thompson Seton
„Protože jsem poznal trýzeň žíznivé touhy, chtěl bych vykopat studnu, z níž by mohli pít i jiní.“
Narodil se 14. 8. 1860 v South Shieldu v Anglii, ale vekou část svého mládí strávil v Kanadě. Zde si taky ve 14 letech v okolí Toronta postavil svůj srub. Zajímal se o přírodu, ale také rád maloval a tak se rozhodoval, zda se dá na dráhu umělce nebo přírodovědce. Nakonec v 19 letech odjel studovat školu do Londýna. Byl pilným žákem, dokonce mu byl dovolen vstup do londýnské královské knihovny, což nebylo nic častého. Po dvou letech se ale opět stěhuje do Ameriky a znovu se začíná věnovat malování. V roce 1883 je právě v New Yorku, kde dostává zakázku na 1 000 kreseb ptáků pro slovník. Touto dobou se také EETS začíná věnovat psaní. Ve svých 30 letech odjíždí do Paříže, kde maluje mnoho obrazů jako třeba Štvanice nebo Spící vlk.
Vlka měl ve své přezdívce. Říkali mu Černý vlk. V roce 1902 zakládá první kmen Woodcraft Indians, což je základ pro ligu lesní moudrosti, kterou také stvořil, avšak odmítá vojenské zaměření Scoutingu. Neznámější kniha z té doby je příručka WI, Setonův „Svitek březové kůry“.
V jeho 76 letech v roce 1936 navštěvuje EETS Prahu. Kde předsedá sněmu ligy Československých Woodcrafterů. Poté žije v novém Mexiku, kde u Sante Fe už roku 1931 vzniká Seaton´s village a Seton Institut — Wodcraft středisko pro výchovu vůdců, na které se podíleli indiáni. To však bylo později zavřeno z důvodů 2. Světové války. Dne 23. 8. 1946 odchází EETS do věčných lovišť. V den jeho nedožitých 100 let vzlétlo nad Skalisté hory poblíž Santa Fe letadlo a na zem se snesl popel z Černého vlka. Tak splynul s přírodou.
Antonín Benjamin Svojsík
Narodil se 5. Září 1876 v Praze na Smíchově. Učil se dobře a stal se učitelem.
V mládí hodně cestoval. Nejdříve jen pěšky po vlasti. Později založil učitelské pěvecké kvarteto a s ním podnikl cestu kolem světa. Vstoupil do Sokola a za krátko se stal náčelníkem Jungmanovy župy. Jako profesor tělocviku se začal zajímat o nové hnutí — o Skauting. V létě 1911 se vypravil do Anglie, aby jej viděl na vlastní oči. Vrátil se nadšený a začal pilně pracovat. V roce 1912 napsal základní příručku (Základy junáctví) a o prázdninách poprvé tábořili v Orlovských lesích.
V roce 1914 vznikl 1. samostatný skautský spolek Junáka — český skaut a Svojsík se stal jeho vrchním vůdcem. Roku 1920 na 1. světovém Jamboree byl světovým náčelníkem vyznamenán stříbrným vlkem. Naši skauti byly v roce 1922 zakládajícími členy Mezinárodního skautského bratrství a ABS byl zvolen do jeho devítičlenného výboru. ABS se také zasloužil o vznik mezinárodního svazu slovanských skautů a skautek. V roce 1922 se stal jeho prvním prezidentem.
Během svého života napsal mnoho příruček, článků a uskutečnil stovky přednášek.
Zemřel 17. 9. 1938 po návratu ze SSSR, který navštívil jako člen delegace tělovýchovných a sportovních organizací.